Podchod představuje spojení dvou „břehů“. Principem je tedy pojednat vlastní podchod co nejjednodušeji a kultivovat městská ohniska u obou východů. V rámci formálního vyjádření pak spojuje obě ohniska nejen provozně, ale i po formální stránce, např. stejnou dlažbou (jsem v jedné části města a procházejíc po stejném povrchu podchodem dojdu do druhé části města, pocitově jsem stále v jednom prostoru.) Prostor před vstupem do továrního areálu je uzavřený. Zde je navržena pouze v části navazující na podchod nová dlažba a upraven zelený svah s květinovými truhlíky na opěrnou stěnu z pohledového betonu. Výstup na náměstí práce je zapojen mnohem více do urbanismu města. Z podchodu se zde vystupuje do otevřeného prostoru rozvolněného urbanismu města. Prostor před Tržnicí směrem ke třídě Tomáše Bati, vč. nadzemní části podchodu do Náměstí práce je formálně značně nejednotný. Objevují se zde nadzemní části podchodu, ocelo-skleněná konstrukce zastřešení zastávky autobusu, travní plocha s křovinami, drobné objekty trafiky. Pozadí tomuto výjevu pak tvoří Baťova tržnice, šířeji pak Obchodní dům a hotel Moskva. Tuto „rozmanitost“ pak doplňuje řada kontejnerů podél křovin, na něž již nikde jinde nezbylo místo. V duchu výše vypsaného navrhujeme celý tento prostor definovat nově, a to následovně. Nadzemní části podchodu, trafik, zastávky navrhujeme zrušit, vč. travních ploch. Plochu mezi Tržnicí, třídou T. Bati a východ z podchodu navrhujeme jednotně vydláždit velkoformátovou betonovou dlažbou. Na tuto plochu navrhujeme osadit BAŤOVU STOU v ose stávající rampy a západního schodiště podchodu. Tato stavba-loubí-pergola (navazující zároveň na orgonální rastr továrny na druhé straně cesty) pak odcloňuje pak dělí prostor mezi Tržnicí a třídou T. Bati na dvě části. Mezi Stoou a Tržnicí je veřejný prostor města. Mezi Stoou a cestou je zastávka MHD. na třídě T.Bati a zvětšuje pobytový prostor mezi Tržnicí a STOOU, aby se zde mohla rozvinout obchodní funkce v návaznosti na zastávku autobusu. V ose nově navržené Baťovy stoy lze umístit záliv na nádoby na odpad – materiálově sjednocený se STOOU. Jednomodulová stavba Stoy pak složí jako zastávka autobusu, střecha nad rampou a západním schodištěm z podchodu. Tato stavba pak konvenuje v proporci s měřítkem klasického zlínského rastru cca 6,15 x 6,15m. De facto tímto způsobem doplňuje urbánní zlínskou strukturu, kdy kubické hmoty domů jsou uspořádány v různých natočeních a tak mezi sebou vytvářejí nové vztahy, otevření a uzavření prostoru, apod. Materiálové řešení. Pro části Zlína v obou částech vstupu do prostoru jsou charakteristické asfaltové povrchy. Z hlediska struktury a textury pro zlínskou architekturu velice vhodné, neboť asfalt je bez struktury a vhodný k doplnění struktury zlínského režného zdiva. Tato zděná struktura je pak doplňována většinou hladkými povrhy betonu, omítky, asfaltu, tzn. bez struktury. V rámci podpoření urbánních souvislostí a směru pohybu chodců je na podlahu podchodu a navazujících ploch použita velkoformátová betonová dlažba, 300x1200mm, která je do celozlínského asfaltového koberce vložena jako ornament. De facto asfalt tuto plochu jako takovou lemuje. Na svislé konstrukce je pak použit pohledový beton, podhled podchodu je doplněn po stranách betonovými panely mezi něž je na celou výšku vložen světelný sloup po 6,15m. Rozmístění světel na podlaze podchodu je pak v rastru 6,15 x 6,15m. Zlínský skelet je zde přítomen v nehmotné podobě. Celý leitmotiv zlínského rastru 6,15 x 6,15m je zde tedy přítomen v nadzemní jednomodulové stavbě Baťovy STOY a v nehmotné podobě v rastru rozmístění světel v podchodu. V rámci dispozičních úprav, technické zázemí pod schody je upraveno jen v části kanceláře, toalety jsou umístěny v původním místě.