Stavební parcela je pozemek o rozloze cca 80000m2, který je vzdálen cca 500m od nejbližší vesnice AL MAA AL HAR. Pozemek není napojitelný na žádné dostupné inženýrské sítě. Ve vedlejší vesnici je k dispozici přívod elektřiny. Napojení na vodu, kanalizaci, plyn zde není možné. 

V okolí stavebního pozemku se dle ortofotomapy nachází prameniště termálních pramenů. Usuzujeme tak z travního, resp. keřnatého porostu, který je v okolí a signalizuje přítomnost podzemní vody. Nejsilnější vřídlo je pravděpodobně u stávajícího vjezdu do lokality na severu území, kde se dle fotografií současného stavu chodí místní lidé i koupat.

Z hlediska morfologie terénu je pozemek z obou stran „sevřen“ mírnými pahorky, které probíhají podél východní i západní hranice (výškové převýšení do cca 50-60m, a to zejména na východní straně). Údolí budoucí lázeňského komplexu je tedy prostorově průchozí a otevřené v severojižním směru. Vlastní stavební pozemek je téměř rovina. Výškové nerovnosti v rámci budoucího areálu jsou do cca 3-5m.

 

 

Krajina posuzována z fenomenologického hlediska je krajinou kosmickou. Orientace v této otevřené monotónní krajině pouště, kde se horizont na zemi rozprostírá kolem dokola je umožněn pouze sledováním pohybu nebeských těles, protože na zemi není nic, podle čeho by se dalo orientovat. „Krajina“, resp. duny pouště se neustále mění poryvy větru. Jediné trvalé a neměnné jsou pohyby nebeských těles. Ve dne je to Slunce (decumanus), které putuje od východu na západ téměř v nadhlavníku, v noci je pak orientace v krajině umožněna díky hvězdné noční obloze a pohybu Měsíce. V této otevřené krajině s nekonečným horizontem tedy nebeská tělesa umožňují orientaci člověka a tedy i bytí člověka ve světě. Převládající větry jsou v tomto území dlouhodobě ze severu, severozápadu a jihozápadu.  

 

Slunce putující ve dne tak vypaluje do písku svou stopu od východu na západ. Před žhnoucím Sluncem není úniku. Nejlepší obrana před Sluncem, které je přímo v nadhlavníku je tedy paradoxně (pro středoevropany) z jihu (a de facto i ze severu), protože na stínění stačí pouze malé vyložení nad oknem, kdy stín je nejkratší. Nízké východní a západní slunce prohřívá interiéry budov velmi intenzivně. Zisky z osvícení z východu i západu jsou vyšší než z jihu a severu i ve střední Evropě. Je tedy pravděpodobné, že to bude platit v mnohem větší míře i zde.

 

Tímto se tedy trajektorie pohybu Slunce přenáší z nebe na zem. Slunce zakládá systém ulic ve směru východ-západ – DECUMANUS. V tomto směru jsou tedy orientovány i jednotlivé budovy na našem návrhu. Druhý směr pohybu je pak kolmý na dráhu Slunce a vede v severo-jižním směru.

 

Jednotlivé ulice jsou ve svém středu spojeny páteřní komunikací, která symbolizuje OSU světa – CARDO. Obytná ulice obchodní pasáže přetíná a tím i spojuje obytné ulice v severojižním směru. Logicky tak organizuje celý areál, protože z této pasáže je možné dojít prakticky kdekoliv. Pasáž je má výšku třípodlažní budovy a má výrazně dominantní charakter. Tato spojnice je bezbariérová a umožňuje tedy pohyb jak zdravých, tak nemocných. Na tuto páteřní komunikaci jsou navěšeny všechny budovy, které jsou pak ve své vnitřní architektuře uspořádány pavilónovým způsobem. Pasáž je navržena tak, aby vždy na jedné straně byl komerční parter a na druhé straně volný výhled do parku, do něhož je možné vstoupit. Je tak umožněn variantní průchod územím. Pasáž je skutečná osa světa lidí, protože organizuje lidi podle jejich společenského postavení. Z parkoviště u severní brány do pasáže jsou umístěny lázně a 3* resort obytný resort. Dále pak navazuje náměstí s mešitou, minaretem a sanktuáriem. Dále je v pasáži umístěn i 5* resort a na úplném jihu je ukončena 7* resortem, kterým pasáž vrcholí. Díky tomuto uspořádání je možné pasáž i dispozičně předělit.

 

Ve středu pasáže je jedna u ulic rozšířena na dvojnásobnou šířku, díky čemuž vzniká prostor náměstí. Osou náměstí prochází „svatá cesta“. Objekty, které jsou umístěny na svaté cestě zdůrazňují, že před Bohem jsou si všichni lidé rovni a že takto jsou i nahlíženi ve své podstatě. Náměstí dělí areál na „poloviny“ mezi 3* a 5-7* resortem, mezi zdravými a nemocnými, mezi chudými a bohatými. Svatá cesta začíná Sanktuáriem (klimatizovaná budova, kde je vlhčený vzduch, pítka a je to léčebná místnost). V části budovy je odhalen i vodní tok. Interiér má přírodní charakter. Je to holt vodě obecně, v tomto případě i minerální vodě, bez níž by toto místo nebylo obyvatelné. Kdykoli se v poušti objeví voda je to posvátné místo, protože umožňuje život.

Přes pasáž na druhé straně sanktuária je umístěn minaret (hlas Boha ve městě lidí) a vedle něj je umístěna mešita. Mešita pro svou „volnou“ formu je navržena na téma kvadratury kruhu. Mešita je navržena v prostoru jako krychle. Čtvercová dispozice symbolizuje zemi. Kruhová, resp. válcová hmota tvořící střechu symbolizuje nebe. Čtverec i kruh mají stejnou plochu a tak se symbolicky snoubí nebe se zemí. Světlo do mešity proudí jen v rozích. Objem a enormní váha střechy, která se dotýká stěn jen ve dvou bodech vzbuzuje posvátnou úctu už sama o sobě.

Minaret na náměstí je ohnisko prostoru. Z paty věže vybíhají úběžníky do rohů první brány na druhé straně náměstí. V tomto bodě se svatá cesta láme. Na vrchol, posvátný temenos na hoře, do symbolického nebe, Bohu blíž vede sedm bran. Lázně jsou místem ozdravění těla. V Koránu je psáno, že všechny nemocné léčí jen Bůh. Proto, kdo si léčí tělo měl by současně léčit i svou duši.

Cestu k Bohu lemuje tedy sedm bran. Cestu je možno vykonat buď pěšky anebo se nechat vyvést nahoru lanovkou. Brány slouží jako obojí. Konstrukce pro lano lanovky i jako místo stínu (robusní sochařská forma) a odpočinku při pěším výstupu, kdy je na odpočívadle umístěna i lavička. Sedmá brána je natočena tak, že její stěny směřují tentokrát k patě rozhledny. Do druhého ohniska. To je nyní umístěna na vrcholu hory, což je TEMENOS, místo kde se člověk potkává s Bohem. Pod patu rozhledny by se dala umístit případně restaurace. Představa je taková, že by splynula s vrcholem hory. Byl by umožněn panoramatický výhled z eliptického prostoru. Osa prostoru by byla natočena stejně jako mešita směrem na Mekku. Tím se obě místa, kde se člověk stýká s Bohem (mešita a temenos, tj. vrchol hory), spojí nejen symbolicky, ale i formálně.

Rozhledna slouží také jako maják v poušti. Světlo hvězdy vede poutníky do Oázy, kde jsou datlovníky a palmy. Při pohybu městem, které je v rovině slouží jako orientační bod v krajině, k němuž se lze vztahovat. Ve dne vizuálně, v noci svým světlem. Rozhledna na vrcholu je příbytek Boha a člověk při výstupu může vidět město pod sebou jako Bůh. Transfér přes brány je oboustranný. Bůh sestupuje do údolí, aby uzdravil nemocné tělo, člověk vystupuje k Bohu, aby občerstvil svou duši. Tím je koncept vysvětlen. Vše ostatní podléhá organizaci podle toho, co bylo napsáno.

 

SPORTOVIŠTĚ - Na svatou cestu navazuje za Sanktuáriem také sportovní areál. Sport je rovněž rovnou příležitostí pro všechny. Prakticky tedy přístup do sportovního areálu na tuto osu rovněž patří.

BUDOVY LÁZNĚ A HOTELY - Všechny budovy na pasáži řešeny pavilonovým způsobem, vertikálně ve třech podlažích. V suterénu podzemní garáže, zásobování, rezervoáry vody, základy bazénů, kanály a stoky inženýrských sítí, v přízemí je umístěn parter, komerční funkce, vstupy do objektů a společné prostory budov, v patře se pak zpravidla bydlí. Konstrukčně jsou stavby uvažovány jako betonové skořepiny, do nich jsou vestavěny kompletační konstrukce ze dřevěných konstrukcí. Nevylučuje se ani prefabrikace dřevěných částí montovaným, resp. prefabrikovaným způsobem.

DOPRAVA - Areál je navržen tak, aby byla oddělena doprava pěší od automobilové. Pojíždění auty je možné řešit ve více úrovních. Námi navržený objemový koncept umožňuje i vybudování podzemích garáží téměř po celém areálu. Hotel 7* na konci pasáže má navržen i přejezd s markýzou. Na jižním cípu areálu je za navržen heliport.

PARKY, CYKLOTRASY A DALŠÍ VYUŽÍTÍ - Areál je formálně navržen tak, že respektuje přirozené řečiště vyvěrajících pramenů, kolem nichž je jich ve stávajícím stavu porost zeleně. Naše řešení tuto ideu posiluje a doplňuje. V tomto smyslu tedy areálová zeleň navazuje přirozeně na okolní vegetaci. Těmito zelenými plochami je pak umožněno navrhnout cyklotrasy, případně cesty pro pěší, atd.

KONSTRUKCE - Základ pro výraz staveb a formální výraz je pohledový beton - pasáž, mešita, minaret, rozhledna. Materiál odolávající tvrdým podmínkám poště. Vize je tedy taková, že nejprve se postaví betonová socha konstrukce, která se napojí na inženýrské sítě. Do této trvalé stavby, která by měla odolat zubu času jako pyramidy, měla by mít sama o sobě výtvarnou hodnotu, lze poté vestavět dřevěné konstrukce. Umožňuje to stavbu jako takovou dobře adaptovat v rámci interiéru. Kombinace obou materiálu se nám jeví jako formálně, tak fakticky velice výhodná. Beton - stabilita aspirující na věčnost. Dřevo - pomíjivost života a lidské měřítko.